Assys blog
.....extra ordinary girl_

Srpen 2015

Jaký je smysl tetování?

21. srpna 2015 v 16:27 | assys_ |  úvahy
Ano, "bohužel" i já patřím mezi odpůrce tetování. Je to umění a nadhérné umění, to se musí nechat, ale představa, nechat si to na kůži až nadosmrti mě děsí. Udivuje mě že potetované lidi to neděsí. Ale o tom jsem psát nechtěla.
Teď ani nemluvím o tom že to na staré a vrásčité kůži vypadá blbě, nehodí se to kdekam a za odstranění ještě kolikrát zbyde šmouha a stojí to nekřesťanské peníze.
Teď chci mluvit o tom jak si lidi to tetování vybírají. Málokterý potetováný člověk vám řekne, že prostě na sebe něco naplácal aby byl cool. Většina lidí kterých se zeptáte "Co by sis chtěl/a nechat vytetovat?" odpoví "Něco co pro mě bude něco znamenat."
Ano. A to je ta věta kterou tu chci malinko rozebrat. V dnešním světě mě nenapadá moc věcí co by mohli pro obyčejného člověka něco znamenat. Jediné co mě napadá tak lidské tváře: osoby co člověk zbožňuje (zpěváci, herci, mrtvý příbuzní, přítelkyně a další..), ale to mi nepřijde nějak převratně originální a hlavně: Ve stáří nemusíš už tak zbožňovat tu osobu jako před třiceti lety. Logicky.
Vedu normální spokojenej život, ale nemám žádnej "talisman" kterej bych si mohla nechat vytetovat a myslím, že nejsem sama, pokud teda nežijete v nějakém sci-fi světě.Myslím že tahle věta "Něco, co pro mě bude něco znamenat." má zaklady v těch dobrodružných filmech a knížek. Nic pro ti nim nemám, dokonce na nich sama taky ujíždím, ale jde o to že měli třeba nějaké poslání, bitva, vedli dobrodružný život plný zvratů a tak je možné že se někde ten talisman prostě vyloupne.
Ale v tomhle životě? V tomhle pohodlném světě ve kterém většina teenagerů prosedí život u počítače a nic neprožijí a pak prohlásí, že si chcou vytetovat něco co pro ně něco znamená.
Možná proto lidi odpovídají takhle a neřeknou konkrétně co pro ně teda něco znamená. Asi se jim líbí ta věta, ta myšlenka: "Něco co pro ně něco znamená."


Assys_

Transsexualita

21. srpna 2015 v 16:06 | assys_ |  úvahy
Nikdy jsem si nemyslela že se odvážím napsat článek o transsexualitě. Jde o to, že v podstatě "nemám právo" o tom psát když s tím nemám osobní zkušenosti. Ale tenhle článek píšu, protože to ze sebe už opravdu potřebuju vyventilovat. Musela jsem ho napsat.
Tak k věci. Kdysi jsem četla nějaký blog o někom kdo má tyhle problémy (je to muž, ale cítí se jako žena a naopak) a nechal se předělat. Řekla jsem si, jo to chápu. Vzhledem k tomu jak to bylo popsané, že je prostě ten člověk ve svém těle nešťastný, nemůžete to srovnávat s plastikou, (teď nemyslím po úrazu atd.) při které se lidi předělávají z vlasního rozmaru, aby byli krásnější. A podle komentů jsem si potvrdila, že nejsem sama kdo si to myslí. S klidem jsem to pomalu vypouštěla, když jsem se o tomhle tématu nachomýtla s našima. Počítala jsem s tím, že tomu budou rozumět. Strašně jsem se přepočítala. "Mají se smířit s tím jací jsou. Dokážeme se do nich vcítit a představit si jaké to je. Dá se to překonat. Kdybychom byli rodiče transsexuála, neschválili by jsme mu se předělat!" Jak to můžou jenom říct! Na začátku jsem psala, že jsem se napřed ani nechtěla odvážit o transsexuálech psát, když o nich nic nevím, ale v životě bych neřekla že můžu vůbec vědět jak se sakra cítí! Nevím proč mě to tak naštvalo. Mám svoje rodiče ráda a respektuju jejich názory, jako ostatně každá dcera. Spoustu těchhle názorů máme společných, ale tohle mě teda dostalo. A říkám si: "To tyhle názory mají všichni dospělí? To všichni dospělí drží transsexuáli pod pokličkou a stydí se za ně?" A ještě něco: neplťte si transsexuála s transvestitou! Ale o tom asi až někdy jindy..

A pár (no, možná trochu víc než pár) argumentů pro ty co mají názor jako naši: Sice toho o transsexuálech nevím tolik, abych o tom tady mohla rozumovat, ale to hlavní přece snad chápe každý: Mají celý život dusit své právé já? Já vám dokážu uvést příklad z muže na ženu: On prostě si taky chce z holkama drbat a kecat kterej kluk se komu líbí. On přece se chce taky hezky oblíknout a myslí si, že holky to dělají líp. Jestli mě nějaká holka chápe: Copak neznáte ten pocit, že máte zrovna hrozně hezky nalakovaný nehty a hned jste z toho šťastnější? A nebo si koupíte něco hezkýho na sebe a řeknete si: To jsem si ale koupila něco fakt hezkýho, už se těším až to ukážu kámoškám! A to samý z líčením. A tyhle všechny a mnohem mnohem víc pocitů chce dotyčný transsexuál taky zažít. Ne se zvědavosti. Prostě se mu to líbí. Jako holkám. Stačí když se průměrné holky zeptá průměrný kluk: Proč na sebe pořád patláš ten lak a proč ty nehty furt vůbec tak řešíš, když si jich kluci často ani nevšimnou? Prostě se mi to líbí! Chci aby mi to slušelo! Odsekne holka. A přesně tak to má tenhle transsexuál. A když to chce udělat, všichni kluci si z něho utahují a už se s ním nechcou bavit a holky se ho většinou děsí. Ani holky ani kluci nechápou. Ale mohli by. Kdyby transsexuálovi rodiče neschvalovali operaci předělání. Tak ho nechají nešťastného a uvězněného v tom těle.
Párada? Ani ne.

Assys_
kykyrykýý